foto: Pixabay.com license/Kapybara, ilustrační foto
Lidé by se dnes bez sociálních sítích těžko obešli. Pro státní správu, sportovní kluby, politiky a další se jedná o účinný nástroj ke komunikaci s veřejností. Občané sociální sítě většinou používají pro zábavu. Aktuálně jsou v kurzu krátká videa, na které narazíte nejčastěji na sociální síti TikTok.
Právě TikTok funguje na principu prohlížení krátkých videí. Čínští vývojáři na slovo krátký zpočátku důsledně dbali. Původně bylo možné vytvářet videoklipy o délce maximálně patnácti sekund. Doba se postupně navyšovala. Nyní může uživatel vytvořit video s délkou až deset minut.
TikTok zaznamenal vysoký počet uživatelů po celém světě a Česko není výjimkou. Využili jej i někteří prezidentští kandidáti ve své kampani. Teď se ale nad jeho používáním vznáší otazníky.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) totiž na začátku března varoval před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v instalaci a používání této aplikace.
„K vydání varování jsem přistoupil na základě komplexní analýzy informací o aplikaci TikTok, které jsme získali jak z veřejných zdrojů, tak od našich spojenců. Množství sbíraných dat a nakládání s nimi, v kombinaci s právním prostředím v Číně a rostoucím počtem uživatelů v České republice, nám nedává jinou možnost, než označit TikTok za bezpečnostní hrozbu,“ uvedl ředitel NÚKIB Lukáš Kintr v tiskové zprávě.
TikTok tak odinstalovala celá řada českých firem a úřadů.
Kapybary bourají internet
Sociální síť je ovšem nadále využívaná desetitisíci českými obyvateli.
A také oni mohli letos spatřit trend, který se později rozšířil i na Instagram. Jedná se o videa se zvířetem kapybara, která jsou virální. Vznikla i písnička s názvem ‘Capybara’, kterou mohou uživatelé do svých videí přidávat.
Server Dexerto v březnu uvedl, že videí s touto virální zvukovou stopou bylo natočeno už více než čtyři sta tisíc.
Kapybary, hlodavci z Jižní Ameriky, sbírají na sociálních sítích naprosto neuvěřitelná čísla. Například video, kde toto zvíře jezdí na krokodýlovi, obdrželo přes pět milionů lajků. A podobná čísla v souvislosti s tímto zvířetem jen létají.
Proč se kapybary staly z ničeho nic na internetu tak populárními? To nikdo netuší.
Zájem je i v Praze
Ptali jsme v pražské ZOO, jestli po stávajícím a virálním trendu na sociálních sítích evidují zvýšený zájem o tato zvířata. „Mohu Vám skutečně potvrdit, že jsme zaznamenali zvýšený zájem o kapybary z řad návštěvníků,“ uvedl tiskový mluvčí Filip Mašek.
Ale má to jeden háček, a to zásadní. Kapybary v současné době pražská ZOO nechová.
Nejbližší možnost, jak hlodavce naživo vidět, je pravděpodobně v Plzni. Tamní zoologická zahrada chová tyto tvory od roku 1997. V historii chovu se prý opakovaně rozmnožili a v posledních letech žijí ve výběhu americké pampy s lamami a nandu pampovými.
„K rozmnožování potřebují bazén. Kapybara je známá pod starým českým názvem plavoun, indiánské označení zní Pán trávy. Tvar jejího těla, zejména hlavy, je podobný hrochům, jejichž ekologickou niku v Americe obsadila,“ uvádí ZOO Plzeň na svém webu.
Další možnosti jsou například Děčín, Brno či Jihlava.
Kdo by ale kvůli kapybarám nechtěl opouštět hranice hlavního města, bude se muset spokojit s tuzemským hlodavcem. Mluvíme o nutrii říční, která ovšem původně pochází také z Jižní Ameriky, stejně jako kapybara. Nutrie jsou dnes už koloritem hlavního města.
Nutrie v Praze. Zdroj: PrahaIN.cz
K vidění jsou téměř všude u vody: na Libeňském poloostrově, v Podolí, centru města, ale i v Horních Počernicích, kde loni v červnu vyzvala vedoucí odboru životního prostředí a dopravy Prahy 20 Věra Bidlová občany, aby tyto hlodavce nekrmili.
„Při soustavném krmení se jedinci snadno ochočí a jsou velmi krotcí. Jako všichni hlodavci se i nutrie intenzivně množí. Pro svůj milý vzhled se stávají především mláďata miláčky dětí, které je chodí spolu s rodiči krmit. Nutrie se pak ještě více množí a mohou způsobit některý z výše popsaných problémů. V Počernicích jsme již řešili, že zcela podhrabaly základy několika dřevěných chatek na soukromé zahrádce u jednoho z rybníků. Také mohou na lidi při krmení zaútočit, již jsou i v Praze zaznamenány případy, že pokousaly člověka nebo psa. Velkým problémem je také to, že se do lokalit, kde dochází ke krmení nutrií stahují též potkani. Veškeré nemoci, které potkani přenášejí, se mohou přenést i na nutrie a odtud na člověka. Nutrie přenáší především leptospirózu,“ napsala v dopisu Bidlová.
„Jedinci, kteří se nachází v Horních Počernicích, sem domigrovali proti toku Rokytky do Svépravického potoka a do potoka Chvalka. K dnešnímu dni máme od občanů, nebo z vlastního pozorování hlášený výskyt v rybníku Eliška (Koupaliště) a rybníků Chvalský, Biologický a Xaverovský,“ vysvětlila.