foto: Ústav pro studium totalitních režimů/Tabulka projektu Poslední adresa, ilustrační obrázek
Úspěšného stavitele a politika Antonína Šindeláře, který se podílel například na vzniku vilové osady Dobeška, připravil komunistický režim o podnikání, majetek i život. Jeho památku bude nově na domě číslo 1664/1 v ulici Sdružení v Nuslích připomínat pamětní tabulka z projektu Poslední adresa.
Projekt Poslední adresa připomíná osudy lidí, kteří se stali oběťmi komunistického režimu. Pamětní tabulky o velikosti dlaně zdobí zdi domů, ve kterých pobývali v době svého zatčení. Každá je věnována jednomu člověku, všechny ale mají stejnou podobu a nesou stejné informace: jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí.
Jedna taková zdobí od pátku 19. dubna dům číslo 1664/1 v ulici Sdružení v Nuslích. Jak radnice Prahy 4 informuje na webu, má připomínat muže, který se mimo jiné podílel na vzniku vilové osady Dobeška.
Šindelář dostal 16 let vězení a byl zbaven občanských práv i majetku
Antonín Šindelář byl po komunistickém převratu souzen společně s dalšími perzekvovanými funkcionáři v takzvaném procesu Horáková. Dočkal se odsouzení k šestnácti letům vězení, byl zbaven občanských práv a veškerý majetek mu byl zkonfiskován.
Jeho osudy a životní příběh bude nově připomínat pamětní tabulka projektu Poslední adresa, který vznikl před deseti lety z iniciativy nezávislého publicisty Sergeje Parchomenka. První tabulky tohoto projektu se objevily už v roce 2014 v Moskvě.
Tabulky se v Praze objevují od roku 2017
V Česku se o jejich instalaci stará Ústav pro studium totalitních režimů. Na pražských domech se objevují od roku 2017. Prvními čtyřmi muži, které na fasádách zvěčnily, byli Karel Bacílek, Jozef Macej, Veleslav Wahl a Slavoj Šádek. O zahájení projektu tehdy informoval ústav v tiskové zprávě.
Návrh o umístění nové tabulky může podat kdokoli prostřednictvím webové stránky posledniadresa.cz. Na stejné stránce v sekci Jména a adresy je k dispozici také seznam všech, kdo se už svých tabulek dočkali. Včetně podrobného popisu jejich životních příběhů, fotografií a poslední adresy, kde je tabulka umístěna.
Psali jsme
Vedení hlavního města se rozhodlo rozšířit stávající pronájem Skautskému institutu v bloku radničních domů při Staroměstské radnici o další…
Památku připomínají v chodnících kameny zmizelých
V ulicích Prahy se nachází také další drobné připomínky obětí minulých režimů. Takzvané kameny zmizelých, Stopersteiny, odkazují na oběti holokaustu. Kostky s mosazným povrchem jsou vsazeny do chodníku, nejčastěji přímo před posledním bydlištěm obětí. Pomocí krátké informace přinášejí připomínku konkrétního tragického osudu jednotlivých osob. Kolemjdoucí by se podle původního záměru autora, rýnskokolínského umělce Guntera Demniga, měli zastavit a na chvíli se nad tragickými osudy zamyslet.
Na území Prahy je jich už více než 500 a další stále přibývají. Další stovky jsou pak rozesety po zbytku naší republiky. Jejich umístění zachycuje speciální mapa. První Stolperstein v Praze byl zasazen 8. října 2008. S nápadem tehdy přišla Česká unie židovské mládeže.