foto: FC Silon Táborsko, se svolením/Fanoušci Táborska v Edenu
ROZHOVOR: Martin Vozábal, výkonný ředitel FC Silon Táborsko, den po utkání na Slavii v rozhovoru pro server PrahaIN.cz hovoří o odvrácené straně více než 120 minut trvajícího duelu, ale také o spolupráci s Českými Budějovicemi, které po letošní sezoně nejspíš opustí nejvyšší soutěž.
Druholigovému Táborsku los osmifinále MOL Cupu přisoudil soupeře z kategorie nejtěžších. Zatímco pro Slavii se jednalo o povinný postup, Jihočeši vyhlíželi svátek fotbalu před zaplněným stadionem pro více než devatenáct tisíc lidí. A odolávali dlouho. V úvodních devadesáti minutách branka nepadla a duel se již pomalu blížil do penaltového rozstřelu. Ve 114. minutě ale rozhodl útočník sešívaných Mojmír Chytil.
Bolí to pořád?
Ne. Asi nebolí. Jediné, co mě na tom bolí, je to, že jsme hráli třicet minut navíc. Trochu se bojím, jestli nám ta šťáva o víkendu nebude chybět, protože třicet minut je hodně. Je potřeba říct, že druholigové týmy nemají možnosti postavit dvě jedenáctky.
Ale byli jste jen pár minut od toho, aby se šlo do penalt. Tam se může stát cokoliv.
Podívejte se, budu upřímný. Když byl los, tak první věc, co mě napadla, je strach, abychom nedostali nějaký pytel gólů, co by nás psychicky rozebral na měsíc, nebo snad ještě na déle. Když jsme přežili poločas, říkal jsem si: „Hele, dobrý!“ Ačkoliv jsem čekal, že to bude ještě složité. Když přišla osmdesátá minuta, cítil jsem hrdost, jak to trenér a kluci zvládli. Kdyby přišly penalty, pro mě osobně by to bylo úplně bez nervů a tuším, že by to byla naše velká výhoda. V tu chvíli bychom byli v uvozovkách za hrdiny a mám pocit, že ze všech by spadla nervozita. Třeba by to dopadlo, třeba ne, každopádně by to bylo možná i trochu vtipné.
Byl to pro kluky životní zážitek?
Ano, minimálně za tu dobu, co jsem tady, tak jeden z největších zápasů, i když už jsme zažili baráž, což bylo skvělé pro tento klub a celé okolí, ukázalo to, že fotbal dokáže táhnout. Včera to byl takový druhý point, utkání na Slavii ukázalo, že fanoušek Tábora fotbal určitě vnímá. V rámci marketingu doufám v to, že nám to obrovsky pomůže. A z hlediska hráčů to ukázalo, že jestli chtějí hrát ligu, tak se musí zlepšovat. První liga je rychlejší, tvrdší. A já vím, že v našem týmu je dost hráčů, kteří tu ligu chtějí hrát. Tak aspoň viděli, že musí tvrdě pracovat.
Pro vás to bylo nějak speciální? Ve Slavii máte tři ligové starty.
Ne, ne, nebylo. Jsem rád, že jsme to přežili. Měl jsem velký respekt a opravdu se i trochu bál, jestli to na tom stadionu zvládneme, v prostředí velkého stadionu, těžkého a naběhaného soupeře, to bylo jediného, čeho jsem se bál. Jsem tudíž spokojený. Ale znovu zopakuji, je čtvrtek a nám už v neděli začíná soutěž!
Pro vás jsou tedy speciální zápasy hlavně s Českými Budějovicemi, kde jste toho odkopal hodně. Příští sezonu, pokud Budějovice sestoupí, budou jistě dva.
Určitě. Tam je to úplně něco jiného. Ale zas už nejsem nejmladší a furt to vnímám tak, že je to zápas o tři body, ne o šest nebo dvanáct. Je to prostě jeden zápas a úspěšnější je většinou ten, který potlačí osobní emoce. Už jsem si to trochu odbyl v baráži, kdy to pro mě nebylo vůbec lehké. A mám pocit, že podruhé už to tak těžké nebude.
Abych řekl pravdu, vůbec nevím, jak je to nyní, ale tuším, že v minulosti Táborsko a České Budějovice spolupracovaly. Jak je to nyní, co se změní v případě sestupu Budějovic?
Ta spolupráce nikdy nebyla nějak extra velká. Podívejte se, ono to vždy funguje do nějaké doby, ale pak přijde moment, kdy se rozkmotříte. Můžete si designovat třicet situací, jak budete spolupracovat, ale přijde třicátá první, nepotkáte se v názoru a celé to spadne. Čím jsou podobné spolupráce širší, tím je to vždy horší. Jiná věc je, když spolupracuje Slavie a Karviná. Slavia je finančně silná a je zřejmé, že jim je schopná pomoct. Ale když se potkají dva kluby, které mají omezené rozpočty, tak ta spolupráce je, že oba potřebují peníze. Ale ano, snažíme se. Je tam Jirka Lerch a Jirka Kladrubský, bavíme se o hráčích, snažíme se, ale tím je to asi konec. Není tajemstvím, že já se s majitelem Koubkem neshodnu úplně ve všem. Širší spolupráce ani z hlediska mé osoby asi aktuálně není možná.
Poslední otázka, uvidíme vás na pražských prvoligových stadionech v následujících třech letech i mimo MOL Cup?
Mám pocit, že je na nás asi ještě brzy. Náš cíl je postavit stadion, na tom poctivě makáme. Až ho budeme mít, tak si troufnu říct, že s panem majitelem Kolářem jsme schopni postavit kádr, který může hrát o ligu. Jsem přesvědčený, že ano. Ale musíme mít stadion.