foto: Prague Lions, se svolením /Radim Kalous v akci
ROZHOVOR: „V profesionální lize není práce výmluva. Ani rodina,“ říká v rozhovoru pro server PrahaIN.cz hráč roku 2024 České republiky v americkém fotbalu Radim Kalous. Jeden z kapitánů národního týmu má zkušenosti ze zahraničí a v současné chvíli se chystá na další sezonu v nejprestižnější evropské soutěži European League Football (ELF) v dresu Prague Lions.
Vidím před sebou oficiálně nejlepšího českého hráče amerického fotbalu. Jak to ale začalo, proč sis vybral v dětství sport, který není v Česku ani v první pětce popularity?
Chodil jsem na střední chemickou školu do Pardubic a kdysi do školy přišel na nábor tým, co dnes už neexistuje, Pardubice Bucks. Místo tělocviku jsme s nimi měli hodinu a já si to hned zamiloval.
Láska na první pohled?
Ano, láska na první pohled. Bylo to tak.
Jiné sporty jsi dělal?
Měl jsem štěstí, že ano. Celý život jsem sportoval, jinak bych, začal jsem v patnácti letech, neměl šanci se dostat tak daleko. Dělal jsem do té doby judo, hrál jsem florbal, dokonce jsem i nějakou dobu tancoval. Kombinace těchto sportů mi pomohla, do toho jsem spoustu jiných dělal ještě rekreačně.
Když si vzpomeneš na nábor, posunulo se to hodně?
Určitě. Dřív to bylo takového, že banda kluků z amerického fotbalu přišla do školy a pokecala s námi. V tu dobu chodili s americkými importy a já viděl ty obrovské hráče z Ameriky na chodbě a říkal jsem si, že tenhle sport musím hrát, to vypadá skvěle. Když jsem pak nějakou dobu hrál za Stallions, tak jsem na ty nábory chodil přímo jako hráč. A už v tu dobu to bylo na mnohem lepší úrovni, měli jsme drilly, co přesně s těmi dětmi chceme dělat. A stále se to zlepšuje. Myslím, že je to výborná cesta, jak ty děti do fotbalu dostat. Jsou na školách a sami většinou na nábor nepřijdou, z plakátu to pro ně není tak atraktivní, ale přijít za nimi do školy, tak trochu na sílu, na mě to každopádně zafungovalo.
Máš obrovské zkušenosti ze zahraničí. Stejně tak ale s tuzemskou ligou, která není profesionální. Tam je asi rozdíl markantní, že? Tréninkové dávky a tak dále.
Rozdíl je obrovský. Časově, co člověk musí natrénovat, ale také s odpovědností. V české lize to mají borci těžší, že do toho mají normálně práci a musí koordinovat práci, rodinu a fotbal, který je stále jen hobby, které vyžaduje hodně času. V profesionální lize není práce výmluva. Ani rodina. Zodpovědnost každého jednotlivce je obrovská a záleží, jak k tomu přistoupí. Čím profesionálnější přístup, tím větší úspěch.
Dá se ještě někam posunout, nebo je to strop?
V Evropě je ELF určitě strop. A NFL je samozřejmě největší strop na světě. Pár hlavně amerických hráčů se z ELF do NFL dostalo. Před pár lety jsem měl příležitost se účastnit draftu do kanadské ligy, to mi nevyšlo, ale byla to výborná známka toho, že se z Evropy dá dostat za oceán. Nevím, jestli úplně pro mě, bude mi totiž 27 let a v tom sportu už úplně mladý nejsem, ale když mladí kluci uvidí, že někdo jako já, z Pardubic, se může dostat do draftu kanadské ligy, tak by to pro ně mohla být motivace. Americký fotbal podle mě v České republice roste relativně rychle, v Evropě obecně také a řekl bych, že za pár let, dejme tomu za deset, patnáct, by už mohlo být běžnější, že se i český kluk dostane někam takhle daleko do zámoří. Kdybych měl jmenovat, tak třeba Matyáše Bílého, to je velký talent, který hraje za nás, za Lions, a je to naprosto úžasný atlet, pohybově nadaný, skvělý přístup, a to je mu teprve devatenáct let. Když se budou takoví kluci rodit a budou mít o fotbal zájem, tak vůbec nemám strach a věřím, že budeme mít úspěch po celém světě.
A cíle s Lions do další sezony?
Cíle jsou samozřejmě velké, ty jsou vždycky. Pro nás by obrovským cílem bylo, v ideálním světě, být play-off tým. Myslím ale, že se celkově spokojíme s tím, když si neutrhneme ostudu. Poslední dva roky byly pro Lions hodně těžké. Na hřišti i mimo něj. Teď už ta organizace šlape jako hodinky. Lidé to berou profesionálně, máme americké trenéry, výborné hráče, nejlepší české kluky, tudíž nemáme žádnou výmluvu a musíme hrát důstojný fotbal. Mohli bychom sezonu zakončit s mnohem více výhrami než vloni.