foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Výběr knih, září 2023
PrahaIN.cz pravidelně přináší výběr nejlepších titulů daného měsíce. Letošní září se v tomto ohledu skutečně povedlo. Na své si přijde každý milovník beletrie i literatury faktu. Kdybychom tu možnost měli, do našeho pomyslného žebříčku bychom zařadili rovný tucet titulů. Nemůžeme. Zůstaneme u šestice nejlepších. Zastoupena jsou nakladatelství Argo, Academia, Slovart, Vyšehrad a Host, kterým děkujeme za poskytnutí recenzního výtisku.
Amsterodamské vigilie napsala Lenka Horňáková-Civade. Jedna z malá spisovatelek (a spisovatelů), kteří píší bilingvně. V nakladatelství Argo vyšly jak reedice jejích českých knih Provence jako sen a Lanýže, tak francouzské tituly v jejím vlastním překladu Marie a Magdalény, Grófka a Symfonie o novém světě. Spolu s francouzskou spisovatelkou Anne Delaflotte Mehdevi vydala knížku korespondence, jejíž druhé a upravené vydání vyšlo pod názvem Praha–Paříž, Do vlastních rukou.
Ke knize: Amsterodam, rok 1656. Evropa se vzpamatovává z třicetileté války, která přímo či nepřímo vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Patřil k nim i kněz, učitel a filosof Jan Amos Komenský. Řízením osudu se po mnoha peripetiích a osobních tragédiích dostal do Amsterodamu ve stejné době, kdy v něm žil a tvořil světoznámý malíř Rembrandt van Rijn. Podle historických pramenů bydleli téměř v sousedství, lze tudíž předpokládat, že se museli znát. Ve florentské galerii Uffizi také visí Rembrandtův obraz starce (jehož reprodukce byla použita na obálce), nápadně podobného právě J. A. Komenskému, a mnozí badatelé skutečně předpokládají, že jde o filosofův portrét.
Komenský perem autorky ožil. Její jazyková zásoba je neuvěřitelně pestrá a barevná. Ačkoli je téma ´učitele národů´ hojně diskutované a popsané, v beletrii to neplatí. Lenka Horňáková-Civade to zvládla velice zdařile. Pro ty, kteří přeci jen touží po odborném pohledu, doporučíme precizní tituly Jan Amos Komenský v českém a světovém výtvarném umění (Academia, 2017) a Divadelní svět J. A. Komenského (Academia, 2016).
Redakční výběr. Foto: PrahaIN.cz
Také další titul je beletristický, také on snese vysoká měřítka. Portrét novomanželky napsala Maggie O’Farrellová, která za svůj poetický příběh Shakespearova předčasně zemřelého syna Hamneta získala v roce 2020 cenu Women’s Prize for Fiction. Hamneta vydalo Argo v roce 2022 a taktéž báječně ho přeložila Tereza Marková Vlášková. To jen pro úplnost.
Portrét novomanželky nás vrací do 16. století. Je zima 1561. Mladičkou Lukrécii, vévodkyni z Ferrary, manžel Alfonso znenadání odveze na opuštěné venkovské sídlo. Když poprvé usedají k večeři, přepadne unavenou novomanželku temné podezření. Proč ji odvezl do téhle pustiny? Chce ji zabít. Až dosud žila šestnáctiletá Lukrécie s rodinou za zdmi přepychového paláce ve Florencii. Zde je úplně sama, vydána na milost a nemilost manželovým rozmarům. Co si počne? Má proti vévodovi Alfonsovi, o dvanáct let staršímu válečníkovi, šanci? Dokáže přežít? Portrét novomanželky nám strhujícím způsobem líčí, jak to tehdy mohlo být. A mladá žena, jež zápasila o život před dávnými stoletími, na stránkách románu ožívá a vzbuzuje v nás zaujetí, obavy, soucit i napětí.
Román je působivý a znovu zdůrazňuje autorčin styl, kde striktně ohraničuje jednotlivé obrazy. Je to pravý opak roztáhlého způsobu vypravování, známého například od Bohumila Hrabala. Kniha se čte sama. Upozorníme na vynikající obálku Johna Galla, kterou pro české vydání upravil Pavel Rút.
Třetí v pořadí je příhodně označený titul Kronika třetí republiky. Touto větou ale jakákoli nadsázka končí. Stejně jako v Kronice protektorátu (Academia, 2021) se Jiří Padevět vydává na pole badatelství a dokumentování historie. Na tom by určitě nebylo nic až tak pozoruhodného, pokud by kniha nebyla prostoupená typickou syrovostí. Zachycují ji strohé a faktografické poznámky o mučení, znásilnění, popravách a nelidském zacházení.
Kronika třetí republiky. Poprava. Foto: PrahaIN.cz
Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva. Těmito třemi roky se vinou dvě hlavní dějové linie, jednak linie „národní očisty“, tedy vyhnání českých a moravských Němců, jednak nástup komunistů k moci, jako vždy plný lží, brutality a podporovaný Sovětským svazem. Třetí republika je především příběhem o destrukci státu, zaštítěné ušlechtilými hesly. Vydala Academia.
Ve dvacátém století ještě zůstaneme. Zavede nás do něj děj románu Olgy Tokarczukové Empusion.
Září roku 1913, lázně Görbersdorf. Právě do této horské ozdravovny přijíždí Mieczysław Wojnicz, student ze Lvova, v naději, že novátorské metody a křišťálově čistý vzduch zastaví průběh jeho nemoci, nebo ji dokonce úplně vyléčí. Avšak diagnóza nedává prostor iluzím — jeho plíce napadly smrtící Kochovy bacily. Tuberkulóza. V penzionu pro pány, kde je ubytován, se postupně seznamuje s ostatními pacienty. Nemocní muži z Vídně, Královce, Breslau a Berlína neúnavně diskutují nad skleničkou Schwärmerei o nejdůležitějších světových problémech. Stojí Evropa na prahu války? Monarchie, nebo demokracie? Existují démoni? Lze poznat, zda text napsal muž, nebo žena? Ovšem nejen tyto otázky zaměstnávají mysl obyvatel penzionu. K Wojniczovi se dostávají děsivá vyprávění o událostech, které se odehrály v horách v okolí sanatoria. A ačkoliv je zaneprázdněn skrýváním pravdy o sobě samém, tyto záhadné a hrůzné příběhy ho čím dál víc fascinují. Netuší však, že už si jej temné síly vzaly na mušku.
Autorka patří k nejpopulárnějším a nejoceňovanějším současným polským spisovatelům. Její knihy byly přeloženy do více než padesáti jazyků. Mezinárodního úspěchu dosáhla knihou Pravěk a jiné časy. Thriller Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých zfilmovala režisérka Agnieszka Hollandová. Za romány Běgunia Knihy Jakubovy Tokarczuková získala nejprestižnější polskou literární cenu Nike, za Běguny pak rovněž dostala Mezinárodní Man Bookerovu cenu a je také laureátkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018.
Hodně temný příběh v překladu Petra Vidláka vydal Host.
Knihy, které ovlivnily dějiny. Foto: PrahaIN.cz
Závěrem trocha krásy. Nakladatelství Slovart přineslo úžasný a překrásný svazek ´Knihy, které ovlivnily dějiny´. Autorem obrazové encyklopedie je James Naughtie, který je rovněž autorem titulu Writers: Their Lives and Works (DK, 2018). Abychom nezapomněli, téměř dvacet let působil na BBC. Texty a jednotlivé popisy jsou precizní a faktické.
Knihy v tomto výběru, ať už staré, nebo nové, změnily lidské životy a připomínají nám, kým jsme byli, i to, kým jsme nyní. Jsou zároveň zrcadlem i světlem. Vidíme v nich s nemilosrdnou upřímností sami sebe, avšak jsou také světlem, které nás provází temnými místy, neznámými či nebezpečnými. V knihách nacházíme vlastní obavy, ale rovněž útěchu a únik. V době, kdy elektronická kniha otevřela novou kapitolu našeho příběhu, objevují paradoxně mnozí čtenáři zas a znovu estetickou sílu a krásu knihy. Mezi mnoha radostmi, jež nám knihy poskytují, tato nikdy nezmizí.
Psali jsme
PrahaIN.cz pravidelně a pečlivě vybírá novinky na knižním trhu. Jako v minulosti, i tentokrát půjde o zajímavý mix beletrie a literatury faktu.…
Po vydavatelské stránce jde o skvost. Stačí přejet po obálce, listovat a vnímat. Ať už jde o líčení historicky největší knihy nebo o rozbor Alenky v říši divů. Opravdová nádhera.
Poslední zastávkou budou Země a její národy. První díl rozsáhlé publikace, která se v anglickém originále dočkala mnoha aktualizovaných vydání. Kniha představuje světové dějiny ve vyváženém celosvětovém rámci a přesouvá pozornost od politických center moci, jimž byla tradičně věnována pozornost. Jde o globální přehled světových dějin, jehož základním tématem je interakce člověka s jeho životním prostředím.
Na tomto základě autoři přistupují k porovnání různých dob, míst a společností. Zvláštní důraz je přitom kladen na technologie (v nejširším slova smyslu) a na to, jakým způsobem technologický vývoj podmiňoval lidskou činnost. Desítky map, unikátních ilustrací a chronologických tabulek poskytují skutečně interaktivní čtenářský zážitek.
Hutný titul přeložili Daniel Agnew a Jan Zasadil, vydal jej Vyšehrad. Zde však bude na místě vysvětlit, že Země a její národy rozhodně není laické čtení. Vyžaduje pozornost a znalost. Součástí textu jsou totiž pravidelně pokládané otázky. Koncept knihy musíme přirovnat k precizním analýzám National Geographic. Podobně zpracované ilustrace a mapy jsme v našem prostředí dlouho neviděli.
Země a její národy. Foto: PrahaIN.cz