Patolog se znovu vrátil ke kauze vraha Kramného

ROZHOVOR: PrahaIN.cz již informovala o nové knize soudního lékaře Františka Vorla, kde se věnuje několika desítkám případů ze své mnohaleté praxe. Některé čtenáře našeho článku pobouřil zejména autorův návrat ke kauze Petra Kramného, které se profesně věnoval. Nejen o tom jsme s autorem knihy „Tady Vorel, pitevna“ hovořili.

Pane docente, vydali jsme na serveru PrahaIN.cz článek o vaší nové knize, který jsem postavil zejména na odsouzeném Petrovi Kramném. Reakcí bylo relativně dost a všechny mířily proti Vám. Čím si vysvětlujete, že je ta kauza stále tolik živá?

Důvodů toho, že je kauza stále živá a proč budí tolik emocí, je asi několik, ale nejsem v tomto směru odborníkem.

A podle vás?

Mohu nabídnout jen pohled laika. Jde o případ atraktivní oběťmi (mladá žena a desetiletá dcera), prostředím, kde k úmrtí došlo, příčinou smrti… A především angažovaností spolku Šalamoun a dalších známých osobností včetně politiků. A že reakce jsou proti mně? Nejspíš proto, že lidi nejsou informovaní o úloze znalce včetně soudního lékaře v trestním právu ani o účincích elektrického proudu na organizmus.

Co tím myslíte?

Mají představu, že když je někdy v životě zasáhl elektrický proud a oni to přežili, tak to přežije každý. Neznají podmínky na místě. Naopak my máme zkušenosti s desítkami případů úmrtí po zásahu elektrickým proudem, zejména z 80. a 90. let, kdy u nás byly rozvody obdobné jako v egyptském hotelu.

Lze se při posuzování příčin smrti odprosit od způsobu usmrcení? Mluvím například o vraždách. Bylo vám těch obětí líto?

Zkusím nejdřív vysvětlit pojmy příčina smrti, mechanizmus a způsob vzniku poranění, nejlépe na příkladu. Při bodném poranění srdce dojde ke krvácení do dutiny hrudní, což vede ke stlačení plic a udušení. Příčinou smrti je tedy zakrvácení dutiny hrudní. Mechanizmus vzniku poranění je bodná rána srdce. A tato rána byla způsobena bodnořezným nástrojem typu jednobřitého nože vedeným na levou přední stranu hrudníku kolmo na povrch těla alespoň střední silou, jakou je schopen vyvinout průměrný dospělý muž. Soudní lékař se snaží odpovědět na všechny tyto otázky, ale ne vždy je to možné. Zejména u způsobu vzniku poranění. Mám ale pocit, že máte na mysli něco jiného.

Trochu ano.

Jestli na mě mělo někdy vliv to, jak oběť vraždy byla usmrcena, respektive jak mohla před smrtí trpět.

Přesně to jsem myslel.

Musím říct, že to na mě nikdy vliv nemělo, zejména ne na závěry mého posudku. Emoce týkající se obětí ani pachatelů jsem nikdy nepociťoval, tedy ani lítost.

O autorovi: Narodil se v Praze, kde žil do absolvování Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Nastoupil jako sekundář do tehdejší Krajské nemocnice v Českých Budějovicích na oddělení soudního lékařství. Primářem se stal v roce 1997. Na základě zkušenosti ze stáže na Ústavu soudního lékařství v Ženevě se mu na oddělení podařilo vybudovat první laboratoř forenzní genetiky v rámci soudního lékařství v ČR. Byl členem výboru Společnosti medicínského práva ČLS JEP (2015–2023), pracovní skupiny pro určování drogové mortality při Národním monitorovacím středisku pro drogy a drogové závislosti (od roku 2001), Oborové rady soudního lékařství při Vědecké radě ČLK (1993-2018), krátce i Vědecké rady MZ (2004). Je členem akreditační komise pro soudní lékařství MZ ČR od r. 2010, Vědecké rady Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (od roku 2012), zástupcem šéfredaktora časopisu Soudní lékařství, členem redakční rady Folia Societatis Medicinae Legalis Slovacaem, poradního sboru MS pro znalecké otázky v oboru zdravotnictví odvětví soudní lékařství a odborným konzultantem Národního registru pitev a toxikologických vyšetření na soudních lékařstvích. Je známým filatelistou. zdroj: Albatros Media pro PrahaIN.cz

 

Pamatuji si, že jsem měl možnost hovořit se soudním lékařem v kauze Orlické vraždy. Říkal mi, že ten smrad po otevření sudů nikdy nezapomene. Že to museli vylévat někde na dvoře, aby to neměli uvnitř. Kdybyste byl medik a někdo vám popsal právě uvedené, stále byste měl o anatomii lidského těla takový zájem? Nebo byste se vrhnul třeba na "oblíbenou" histologii?

To je pravda, že zápach je někdy u prohlídky a pitvy těla nejsilnější vjem, zejména když jde o hnilobu. Anatomie a histologie jsou však jiné lékařské obory než soudní lékařství, ale jejich znalost je pro soudního lékaře nezbytná, i když ne dopodrobna. Na anatomii byl všudypřítomný pach formalinu. I ústav histologie měl svůj specifický odér, pro mě spíš vůni. Popis zápachu však není možný, dokud medik takovou situaci nezažije, neví, zda ji snese.

Lze si na smrt zvyknout?

Nevím. Seděl jsem ale jako začínající lékař v pracovně s kolegou o rok starším. Ten po roce odešel k jinému oboru. Ke konci toho roku často sedával s hlavou v dlaních a šeptal si: Samá smrt. Já jsem si zvykat nemusel.

Proč jste se rozhodl vydat své vzpomínky knižně? Kde vznikl ten nápad?

Asi před rokem jsem absolvoval rozhovor pro jeden časopis, který se měl týkat filatelie. Ale zájem paní redaktorky se stočil na soudní lékařství. Rozhovor zaujal vydavatelství Albatros Media, a to mi nabídlo vydání knihy vzpomínek. Zpočátku byly dvě alternativy: první, že něco napíšu sám, druhá, že zkušený redaktor se mnou udělá několik rozhovorů, které převede do formátu knížky. To první jsem zamítl hned, druhou alternativu jsem připustil. A tak za mnou paní redaktorka Blanka Kubíková přijela do Budějovic a čtyři dny jsme si povídali. Je pravda, že celý život jsem většinu nabídek na rozhovory odmítal.

Proč ta změna?

Teď jsem souhlasil hlavně proto, že už několik let praxi v oboru soudní lékařství neprovozuji, a tak nemůžu být nařčen z toho, že si dělám reklamu. A taky proto, že mám dojem, že představy o soudním lékařství jsou obecně značně zkreslené.

Chápu. Nelze opomenout aktuální kauzu Motol. Sledujete ji, počítám. Co na ty okolnosti říkáte?

Kauzu sleduji jen okrajově. Nedovedu si představit, že by se něco takového mohlo dít v naší nemocnici. Ale možná je to proto, že naše nemocnice je akciovou společností, kdy jediným akcionářem je Jihočeský kraj. A několik let jsem pracoval jako místopředseda představenstva (v představenstvu Nemocnice České Budějovice, a.s. byl mezi lety 2003-2010, pozn. red.), takže mám sice představu, jak funguje nemocnice jako akciová společnost, ale vůbec nevím, jak funguje fakultní nemocnice přímo řízená ministerstvem zdravotnictví, jaké jsou tam toky peněz a zodpovědnost jednotlivých pracovníků vedení.

Kdyby chtěl být někdo soudním lékařem, jaké musí mít předpoklady s výjimkou znalosti latiny a té primární odolnosti?

Musí především vystudovat medicínu. Když vystuduje medicínu, tak je zpravidla dostatečně chytrý a pohotový a má logické myšlení. A musí ho ta práce bavit.

Kolik lidí vám zkolabovalo na cvičení?

To je zcela výjimečné. Pro studenty nepřipravujeme nic příliš drastického a nechutného.

Knihu „Tady Vorel, pitevna: Kramný, Stodolovi a další případy soudního lékaře“ vydalo nakladatelství Mladá fronta (Albatros Media). Spolu s Františkem Vorlem se na ni podílela Blanka Kubíková. Titul vychází 27. března.